Skočit na obsah

Deratizace a jak na ni


Myši, krysy a potkani neopustili blízkost lidských sídel ani v době počítačů a moderních technologií. Místo krysaře s píšťalkou však využíváme nejrůznější chemické prostředky.

CO JE DERATIZACE

Pod pojmem deratizace si lze představit soubor, jednak preventivních opatření směřujících k předcházení výskytu hlodavců, a v případě potřeby i opatření ke snižování stavu nebo likvidaci hlodavců v budovách a jejich okolí. Účelem deratizace je ochrana zdraví člověka a eliminace ekonomických škod. Hlodavci mohou být přenašeči řady infekčních onemocnění, jako např. leptospiróz, salmonelóz, tularemie aj.

Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb.) pak hovoří o tzv. ochranné deratizaci, která se dále dělí na běžnou a speciální. Běžnou ochrannou deratizaci, jež je chápána jako součást běžných technologických a pracovních postupů, je v tomto smyslu podle potřeby povinna provádět každá osoba. Jejím účelem je předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu epidemiologicky významných hlodavců. Speciální deratizace je odborná činnost cílená na likvidaci hlodavců, a smí ji provádět jen odborně způsobilá osoba.

DŘÍVE A DNES

Hlodavci už od nepaměti provázeli člověka, a byli zdrojem nakažlivých onemocnění. Nejznámější z nich je patrně mor (způsobený bakterií Yersinia pestis, na člověka přenášený blechami, které se infikovaly od nakažených krys), jehož epidemické výskyty si ve středověku vyžádaly miliony obětí na životech. Kdysi se o regulaci počtu hlodavců starali krysaři, kteří k jejich hubení využívali různých nástrah a návnad. K odchytu krys byli využíváni také psi. Například v Praze bylo řemeslo krysaře na konci 19. století organizačně zařazeno pod Kanalizační úřad. Ve 30. letech 20. století pak mělo hlavní město vyhlášku s doporučeními, jak se chovat, aby byl výskyt hlodavců co nejmenší. Většina uvedených zásad platí dodnes.

V dnešní době se k hubení hlodavců využívají chemické biocidní přípravky (rodenticidy), méně často pak mechanické prostředky. Na trhu je k dispozici celá řada rodenticidů lišících se aplikační formou a účinnou látkou. Většina těchto přípravků je na bázi antikoagulantů, což jsou látky, které způsobí úhyn hlodavce v důsledku poškození krevní srážlivosti a stěn kapilár.

Druchema nabízí přípravek KUMATOX Peletovaná nástraha, jehož účinnou látkou je difenakum, v koncentraci 0,05 g/kg. Kumatox je určen k hubení myší domácích. Je k dispozici jak pro neprofesionální uživatele, tak i pro profesionály.

Myš domácí (Mus musculus) se řadí mezi nejvýznamnější škůdce žijící v těsné blízkosti člověka. Za příznivých podmínek se rychle množí, a během několika měsíců je schopna tvořit až několikatisícové kolonie. Způsobuje především ekonomické škody. Znehodnocuje uskladněné potraviny nebo zemědělské plodiny, a to jak jejich konzumací, tak i jejich kontaminací svým trusem, což je spojeno s rizikem přenosu některých chorob.

POUŽÍVEJTE BIOCIDNÍ PŘÍPRAVKY BEZPEČNĚ. PŘED POUŽITÍM SI VŽDY PŘEČTĚTE ÚDAJE NA OBALU.

Zdroje:

  • Rödl P.: Zdravotní rizika hlodavců v potravinářském průmyslu a potravinářských řetězcích – metodické řízení rizik používání nástrah
  • Stejskal V., Nováková M.: Nové poznatky v řízení rizik hlodavců v potravinářských a zemědělských provozech, 2008
  • Voda pro vás, Zákaznický časopis společnosti Veolia voda ČR, a.s., číslo 3/2008
  • Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

« zpět na přehled článků